Former students weekend - Koeng/DK

O víkendu bylo setkání bývalejch studentů na Koengu a tak sem neváhal a vyrazil tu strašnou dálku, abych zase zavzpomínal na starý dobrý časy. Původně sme měli jet skoro všichni, ale plzeňská sekce asi tejden před akcí ucukla a tak nás nakonec jelo 8 (Radek, Pupík, Iva, Já, Křeňa, Lucka a dvě překvápka - Kamil a Lenka - Matějova máma). První sem potkal s Luckou - něco jako rande na slepo a musim uznat, že v reálu neni tak ošklivá jako na fotce co má na Skype. Pak se dovalil i Kamil a mohli sme vyrazit na nákup do Tesca pro hektolitr chlastu a dvě tuny křupek. Všchno sme poskládali do stříbrnýho šipu a vyrazili do teplých krajin na sever (v Dánsku už je jaro).

Cesta ubíhala ze začátku vcelku snesitelně, protože nás Lucka bavila, teda spíš sme se bavili na její účet (Kájo, dobře sme ti jí připravili). Pak se nám podařilo vyčapnout (asi spíš omylem) poslední pumpu na českym území a dotankovali sme béňo (teda dehet). Během tankování mě zaujalo strašně ošklivě zelený auto a nepletl sem se - byl to Radek. Prohodili sme pár slov a seznámili sme se s Pupíkem a Ivou.

Želva nindža auto mělo spožděnej start a tak sme vyrazili nakonec jako první a Radka sem potkal až na snídani v Koengu. Zbytek cesty už utíkal o poznání hůř, protože Lucka začala poměrně zdařile předstírat spánek a tak nebylo z koho si dělat srandu. Dvakrát sem musel nechat řízení Křéňovi, protože už to fakt nešlo. Alespoň sme ale nezabloudili jako Radek, kterej dělal sightseing v housce se sekanou (Hamburgru).

Pátek

Po přijezdu sme předali dárečka Petě a s Křéňou sme si ustali v malym gymu, páč Jana a Lucka řikaly, že by na nás nestačily a bály se nás vzít do postele (Kájo, asi si zanechal hlubokej dojem).

Měli sme štěstí a tak sme do snídaně naspali alespoň ty 4 hoďky. Takže sme po snídani plni energie :-P mohli vyrazit na aerobic nebo badminton (já stihnul obojí, ikdyž aerobici mě obvinili z toho, že sem utekl strachy před spojením bloků A, B a C).

Po obědě bylo Koeng cafe, kde sem se asi půl hodiny snažil udržet otevřený oči, ale bezvýsledně a tak sem nakonec znova zapadnu a dospal asi 3 hoďky. Pak sem chtěl jít zabouldřit, ale nějak to nevyšlo a tak sem to rozjel v krvavejch zádech. časem se přidali i další a tak byl docela pěknej večer. Někdy kolem půlnoci někdo přišel s výbornym nápadem, že se globální párty přenese k Vagnovi a tak se i stalo. Vagn neskrýval své nadšení, ale bylo mu to prd platný.

Pak Frederic ukradnul Vagnovi klíčky od auta (jó Vagn má nový auto - modrou Toyotu, ptal sem se jesli prodal Astru v aukci a řikal, že ne. Prej se na aukci nikdo neozval, že prej sme asi nasadili cenu moc vysoko, takže Astra šla do šrotu). Ale zpátky k Frederikovi, no ten Vagnovi auto přeparkoval. Nejdřiv nechtěl Vespimu říct kam, ale mě to řekl, takže Iveta vypůjčila klíče od kuchyně od Jespra, došli sme pro potravinářskou fólii a Vagnovi sme auto pěkně zabalili (viz. fotosy).

Během balení (auta) si nás našel Jesper a začal nás fotit, jako aby měl na nás důkazy pro Vagna. Tak sme ho trochu spacifikovali a udělali sme si s nim fotečku u toho zabalenýho auta. Došli sme na kompy a naše obličeje vyretušovali a nechali tam jenom Jespera, fotku vytiskli a připíchli jí k Vagnovi na hajzlík.

Jesper pak ještě vyhrožoval, že s Vagnem chystaj pomstu, ale my se nebáli.

No vrátili sme se do diningu a Pupík zahrál na kejtru a pak sme se postupně rozpadli do postelí.

Sobota

Dopoledne sme se polodobrovolně zůčastnili dance voršopu Salsy pod vedením všemi obdivované Sharlota from Bogota, které rozhazovala slova pochvaly jako kurýr Metro u nás na autobusový zastávce, takže sem si až skoro řikal, jestli to neni američanka. No ale myslim, že u mě ty slova pochvaly byly opravdu na místě, protože jako obvykle sem nezapřel svoje nekončný taneční nadání (Lenko doufam, že ty pošlapaný nohy už se zahojily. Ale musiš uznat, že sme měli jako jedíný dostatečně těsný kontakt. Ostatní to tancovali jako děti v mateřský školce - na bezpečnou vzdálenost/diskrétní zónu. Tyhlety jižní rytmy to holt musí mít človek v krvi.).

Po obědě sme vyrazili na krátkou projížďku, protože bylo krásný počasí. Potom students organization připravila věhlasný triatlon ve velký tělocvičně. Účast byla hojná (čtyři české koedukované dvojice, nula ledňáčků a nula Dánů). Nakonec sem prohrál nebo vyhrál (to už si nepamatuju) Janu do týmu. No možná to taky bylo tak, že prohrála on mě.

První disciplína byla speedclimbing a hned na začátek sme ukázali, že chceme vystupovat jako favoriti a taky že to byla jediná disciplína, kterou sme vyhráli. (Organizátoři zřejmě věděli, že přijedu já a tak se rozhodli vybrat sporty přímo mě namíru).

Druhá disciplína byla překážková dráha na bruslích, kterou sme nevyhráli jenom kvůli tomu, že se nehodnotil umělecký dojem (i v tom případě by ale byla silná konkurence ze strany Pupíka).

Závěrečná disciplína (zase jako dělaná pro mě) byl dežofotbal. Na očich s kelímkama na limonádu beze dna, takže člověk nic nevidí. Tuhle disciplínu a celou sportovní událost jsem ukončil nádherným gólem, kdy jsem tečoval míč a upravil jeho směr tak, že v posledních sekundách utkání dolétl závratnou rychlostí do brány. Mám z toho ještě teď skvělý pocit, který nemůže zkazit ani to, že ta brána byla naše.

Myslim, že zejména kvůli moje skvělému výkonu (Jano promiň) sme skončili na bramborovym druhym místě (vyhlašovalo se akorát první).

V sobotu večer byla naplánovaná plánovaná párty s plánovanym začátkem, který se zdá se zcela plánovaně posinul o půl hodiny, takže účastníci náročného odpoledního sportovního zápolení si stihli dát ještě neplánovanou sprchu, přestože plánovaná párty už měla podle plánu začít o půl hodiny dřív.

Párty probíhala zcela podle plánu, takže sme si nejdřív nacpali pupky (připadně Pupíky) a příjemně se upravili do pohody. Někteří (třeba Jones) se tak vypohodili, že už ve 11 spali v Juliině spacáku bez Jůlie a ve 3, kdy sem šel spát já už byl v mojem spacáku. No jinak to byla zcela klasická plánovaně popíjecí akce, kterou sme si s Radkem, Vespim a Ivetou spestřili stěhováním dříví (polen) od outdoorumu k Jesperovu baráčku před dveře, které se tím staly nedveřmi. Jesper to zjistil už večer, přišel za Vespim, začal mu masírovat trapézáky a řikal, že tu masáž určitě potřebuje, když odnosil tolik dříví. Mě pak zase řekl něco, že pomsta bude sladká.

Neděle

Zase sem spal v malym gymu, kde mě v noci nějaký dvě osoby obtěžovaly sexuální činností. Ráno sem si vstal a zjistil, že ty dva (Vagn a Jesper) se opravdu na něco zmohli, protože na autě sem neměl ani přední ani zadní značku. Během chvíle sem potkal Vagna, kterej když sem se ho zeptal, kdy dostanu mapu, jak se dostat ke značkám dělal strašně překvapenýho a nakonec se mě zeptal, v kolik chci odjíždět.

Pak sem viděl Vagna s Nielsem, jak vyráží na kola a bylo mi jasno. Jeli mi postavit orienťák, na značky. Byli pryč asi 2 hoďky, během kterejch sem se převlíknul do běžeckýho/kolovýho, abych byl ready na race. Vagn mi řekl, že se potkáme v jídelně, kam pak přišel a vůbec si mě nevšímal. Nakonec mi řekl, že mi mapu dá v jednu.

Vespiho napadlo, že bysme mohli na oplátku čórnout Vagnovi značky z auta. To sme udělali. Radek jel s holkama na Helnes, tak sme mu napsali cedulku, že značky sou v sheltru, aby jí vyvěsil na maják, že potom Vagnovi dáme mapu se zakreslenym majákem.

V jednu přišel Vagn a na dveře do jídelny dal fotku mojeho auta se značkou. Tak sme šli k autu, tam byla další fotka - Vagnovo auto s mojí značkou, takhle nás protáhnul po škole, až sme zkončili u něj na verandě, kde byl vzkaz, že jestli budu mít štěstí, tak se možná moje značky objeví, až Vagnovy budou na jeho autě.

Nenechali sme se vycukat, a vyrazili na kola. Trochu sme se projeli a po cestě sme se ofotili s Vagnovou značkou (aby sme mu pak ukázali fotky, že sme pro něj taky něco měli - jestli už je viděl nevím). Když sme se vrátili - Vagn nikde. Šel sem nahoru za Janem a ten mi řekl, že Vagn jel na chatu a vrátí se v noci. Pak ještě řikal, že se mu bohužel nedá zavolat, protože si zapoměl mobila. Ty dva sou fakt dvojka. Tak sem mu ukázal značku a už sem chtěl odejít (myslel sem si, že je to součást hry), ale Jan mi řekl, ať mu dám značku, že možná v týčrrůmu najdu na okně něco, co se mi bude hodit. A byly tam. Obě. Přední i zadní.

Pak se strašně dloho řešilo, jestli přijede do Dánska Matějův brácha - v tom případě by jel s náma Matěj dom. Během řešení vypadl Radek. Potom se ukázalo, že Matěj nejede a tak sme mohli vypadnout i my. Loučení se neobešlo bez holejch zadků (Vespi koukej dodat rachle fotky), ikdyž teda holky čekal sem větší výkon, skoro nic ste neukázaly. No ikdyž oranžový tanga taky dobrý.

Cesta zpátky byla strašně dlouhá. Navíc asi první dvě hodiny téměř bezeslova. Myslim, že všichni 3 bysme tam nejradši zůstali. Domu sem dorazil před druhou ranní. V práci sem padal na držku (na klávesnici) a myslel, že to nikdy nezkončí.

Tak děcka! Užívejte si to tam! A přichystejte květináče, na velikonoce sem zpátky (snad). Koukejte dodat zbytek fotek a pište komentář k fotkám!

Galerie

			Komentáře: 1	Takhle to dělají profíci...
Nadějný adept	A tady už je obsah tlamičky na stole...	Taky pěkný		První pokus
Je třeba oužít ochranné pomůcky	Výplach oka
Klubající se pštros		Bondage
		Tady je někdo pěkně upravenej
				Taťka Křéňa
		American smile		Jablíčko
Pěkně rozjetá párty			Komentáře: 2
Vztah učitele se studentem se zkazuje!	Sodoma komora	Vyvolávání ducha Jurije Gagaryna Komentáře: 1
	Kocour (kočka) v botách	Dobře zabalené auto	Salsa workshop
tohle už bylo dřív...	Netopýrování	Tady je někdo lochtivej
			Ten kluk má talent a měl by to dělat závodně Komentáře: 1	Superman
			Batman
Ten kluk umí lítat, ani jedna brusle neni na zemi
Jesper's house bez dveří

Diskuze