Hančiny dojmy z Golema
Tak Tomáš popsal hru již velice pěkně, tak bych jen doplnila vlastní dojmy...
Hra byla skutečně dobře organizačně zvládnuta, na to kolik se hry zúčastnilo lidí a jak dlouho hra trvala, považuji téměř za zázrak, že se organizátorům podařilo nás na sklonku dne všechny sehnat na Střelecký ostrov, kde hra končila.
Pro mě, jako nepražáka, to bylo skutečně hodně náročné, a to hlavně orientačně. Pobíhalo se skrz na skrz starou Prahou a většinu času jsem vlastně nevěděla, kde vůbec jsem. Naštěstí jsem s sebou měla dva zkušené domácí, kteří se v terénu vyznali dokonale, a tak jsme nakonec i my šťastně dorazili do cíle. Nevím, kde bychom skončili, kdyby se náš tým skládal pouze z lidí se stejně vyvinutým orientačním smyslem jako mám já. Podle mého názoru se hra odehrávala na správném místě, protože mi to umožnilo alespoň pořádně poznat ty nejhezčí místa v Praze.
Úkoly byly také celkem zábavné, hlavně lovení flašky ze špinavé řeky a plácání hliněného Golema v originálním provedení, kde se projevil talent a představivost většiny účastníků…
Všechno se dalo ale celkem zvládnout a hra nás myslím velice bavila. Samozřejmě přišly i chvíle během dne, kdy už nás nadšení přecházelo, a to hlavně ke konci dne,kdy se již ozývala únava a také když úkol se zdál již být nad naše síly a přes veškerou snahu a vymýšlení vhodných strategií jsme nemohli dotáhnout úsilí do zdárného konce a úkol splnit. Mám teď na mysli např. hledání jakéhosi „zvoníka, který má pod čepicí“, o němž jsme vlastně vůbec nevěděli, kdo nebo co to vůbec je, nebo záhadná listina od Golema, která se měla podpálit, aby člověk věděl, kam dále má jít. Těžké bylo i zjistit odpověď na otázku, kdy podle židovského kalendáře byl stvořen Golem. S pomocí kamarádů na telefonu jsme však všichni i tento úkol zvládli a dnes již vím, že to byl rok 5340.
Na závěr chci však říct, že mě sobotní odpoledne opravdu bavilo, hru jsem si užila a obdivuji vůbec nápad s něčím takovým přijít.
<Hanka>