VPŘED!

Včera jsem se vrátil z dvoudenní soutěže tříčlených družstev VPŘED pořádané svazem Zálesák...

Po menších obtížích se sloužením našeho družstva, když Pavel odřekl, protože se musí učit, jsme složili družstvo: Myška, Magda, Já. (V konkurnenčním družstvu startovala Adélka s Ivicou). Holky jely na akci už v pátek večer, já sem měl koncert, tak sem měl dorazit v sobotu v 9 rovnou na start. Bohužel se mi nepodařilo správně nastavit budík, takže jsem vstal o hodinu později a na start dorazil až v 11 - teda hodinu a půl po odstartování.

Holky mezi tím vyluštily první zprávu, takže jen co jsem dojel a Magda se vrátila z hospody sme mohli vyrazit.

První kontrola byla za polem, takže už tam sme došli zaprasený a mokrý jak dobytek. Kontrolka byla vcelku jednoduchá - muselo se oběhnout kolečko s nějakym šplháním do kopce s pomocí provazu a sjíždění kopečku po provazu (kterej byl ovšem tak prověšenej, že clověk drhnul břichem o zem). Šifra spočívala ve vypočtení azimutu a určení vzdálenosti objektů v mapě podle azimutů. Problémem našeho družstva bylo, že nikdo neuměl pracovat s azimutama s buzolou. Takže po chvíli zachvatů smíchu vyražíme za ostatníma a děláme, jako že víme, kam jdeme.

Po chvíli chůze dorážíme k rybníčku... Plavat se nám nikomu nechce (je hnusně, voda je studená...), takže rozbalujeme prvního radílka a vyrážíme na další kontrolu. Bohužel mi v mapě ujel prst, když jsem určoval kvadrant, takže po chvíli chůze korigujeme směr a docházíme na místo další kontrolky.

Vytáhnu šifru a hned vím, o co jde... Morseovka zapsaná pomocí čísel - lichá tečka, sudá čárka. Přepisuju to do čárek a teček (v čemž, jak později zjistíme udělám několik chyb), a čtu zprávu: vytahcekav a devět číslic. Čísla nedávají žádný smysl. Takže zase jako největší looseři vyrážíme za ostatníma. Během cesty studuju zprávu a zjišťuju svoji chybu. Takže se to snažím opravit, mezi tím nám utíkaji družstva před náma a na další křižovatce nevíme kam. Tak si jdeme sednout do seníku a vyluštit to znova. čísla uz vychazeji líp - je jich 10 a po rozdělení na dvě pětice by mohly určovat kvadrant v mapě a souřadnice v něm po zordělení kvydrantu na tisícu. Magda komentuje můj nápad jako odvážný po chvíli doráží další skupina se slovy: "Tady to asi nebude, co?" Oni rozbaluli radílka a tak zjišťujeme, že ani na potřetí se nám nepodařilo čísla v morseovce přepsat správně. Teď je jasný, že jsem s čísly měl pravdu.

Na dalším stanovišti jsme museli vytáhnout Myšku kladkou na strom asi do výšky 5-7m. Ja jsem měl tahat a Magdy jistit protažením provazu za zády. Vytáhnou Myšku se vcelku podařilo, ale Magda nějak nejistila (takže bych vám nepřál vidět moje ruce...). Dostáváme další šifru - trivkamatice, ve který stačí proházet sloupce a číst po sloupcích, my to však nevíme, takže zase jdeme podle ostatních.
Ve vesnici se nám ztrácejí, ale za ní na poli objevujeme stopy, takže jdeme podle stop. Docházíme na další kontrolku. Tady musíme zaměřit podle azimutu několik objektů a odhadnout jejich vzdálenost +-10% (nepodařilo se nám odhadnou ani jeden). Problém je, že nikdo od nás neumí pracovat s buzolou. Po chvilce handrkování před pořadatelem držím v ruce buzolu a vynalézám, jak to vlastně funguje.

Dostáváme další šifru, holky už ani nechtějí luštit a říkají, že půjdeme podle ostatních a v lese se na ní podíváme. Vlese říkají, že se na ní podíváme za lesem, pak že na poli a potom končíme u remízku v poli. Holky šifru vyřešily - to je dneska první celá správně vyřešená šifra. Od minulé kontroly jsme měli jít pod určitým azimutem, zhruba odpovídá směru kterým jdeme, takže pokračujeme až k místu, kde měl by měl být pomník po zavražděném faráři. Dorážíme ke třem křížům, bohužel kontrolka tu není. Jdeme tedy na blízký hřbitov, ale hledáme bezvýsledně, navíc tu nikdo není. Ptáme se prvního "domorodce" paní tu sice žije 50 let, ale není místní :). Nic neví, takže se vracíme zpět a ptáme se dalšího "domorodce", paní už ví i co hledáme a posílá nás správným směrem (pomník je asi 50 metrů nad kříži). V celku úspěšně skládáme písmenka z pomníku a nápisu na křížích: "JVPotokpodsilniciA1Z14". Jdeme sednou do hospody a popřemýšlet, kde by to mohlo být. Během sezení v hospodě se spouští hustej déšť. Pořád nevíme, co by mohlo být A1Z14.

Vyrážíme k potoku pod silnici na JV od pomníku v dešti. Nic tam není. Rozbalujeme radílka, který nás posílá do pole na JZ od pomníku. Uprostřed pole není ani silnice ani potok. Dochází další hlídka, která má podobný problém jako my, ale zjistili, že A1Z14 znamená AZ114 (což Míšu údajně napadlo), teda azimut 114 (což už Míšu nenapadlo). Po chvíli se rozhodneme rozbalit dašího radílka, zjišťujeme ale, že radílci 8, 9, 10, 11 chybí. Ostatním taky. Jsou zmrzlí a promoklí a proto rozbalují posledního radílka č.20 a dnešní etapu vzdávají. My rozbalujeme radílka č.12 a jdeme asi 3 km na suchý vrch, v dešti a sucho tam není.

Už sme trochu zpruzený šiframa, takže se nad šifrou na Suchém Vrchu ani nezabýváme a rovnou rozbalujeme radílka. Ten nás posílá do bývalého lomu.

Lom najdeme v celku v pohodě, je tam střelba ze vzdochovky. Myška to ani nechce zkusit, ale nakonec všichni dáváme 2/3 ran. Magda říká něco o tom, že by jela domů s lidma, co jsou na stanovišti, než se otočíme, tak je Magda v čudu a zůstáváme v děšti jenom Myška a já. Myška bravurně řeší další šifru (skládačka na papíře) s menší poradou pořadatele. Další kontrola je za Suchým Vrchem. Vyrážíme tentokrát přímo na sucháč. Během cesty se lehce stmívá. Když dorazíme na pole, kde by měla kontrola bý je už šero. Míša říká, že kontrolka je doleva, já doprava. Jdeme doprava, což bylo samozřejmě špatně po chvíli jdeme zpátky a doleva a nacházíme další šifru. Už se ani moc nesnažíme lustit a otevíráme radílka (zase pěkně prší) a navíc už je tma, že by se dala krájet.

Vyrážíme na kótu, která v mapě není. Po chvíli jde proti nám světlo je to Maťo s parťákem, který Myška zná, říkají, že kóta se nedá najít, že tam byli za šera a že nemáme šanci to najít. Později sme se dozvěděli, že byli od kontroly 50 metrů a pořadatelé na ně křičeli.

Jdeme s nima rovnou na 17ku. Prší a je pěkná tma, nevidim ani kaluže před sebou (a to mám čelovku)m navíc cesta vůbec neutíká. Na 17ce máme udělat uzly (Myška ambulanční zvládá, já dračák ne, už nemám zájem). Už je pozdě, tak jdeme rovnou na 20 do cíle dnešní etapy. Pořad prší, sme durch a cesta je pěkně dlouhá. Do cíle dorážíme v 23 hodin. Jdeme si na chíli sednou do hospody plný účastníků vpřed a pak spát na chodbu opuštěnýho stavení (je tu špína, ale alespoň je to pod střechou).

V 6 nás budí mobil. nikomu se nechce vstávat do zimy a oblíkat se do mokrejch věci. Po čtvrt hodině se přemáháme a vstáváme. Dojdeme na start a koho nevidíme - Magda - nejela domů, ale jenom do cíle. Domů jede až dnes. Dostáváme první šifru a rovnou otevíráme radílka za 120 trestných minut - žádnej stres.

První kontolku nacházíme vcelku v pohodě. Dostáváme instrukce, že máme hledat na kopci, poli, lomu a černé myšlenky nás napadnou na skalce. Původně chceme jít na kopec (tak se jmenovalo místo v mapě), nakonec v nás vítězí primitivní pudy a jdeme na Černou Skalku.

Nacházíme šifru, kterou neluštíme neluštíme a rovnou otevíráme radílka a jdeme na trojku. Tady musíme střílet z praku, já dvakrát - i za Magdu. Ani jednomu nám to moc nejde, ale nakonec se zadaří. Sedáme si do lesa, vytahujeme snídani, koukáme na ostatní "střelce" a luštíme! Šifru vyluštíme - je to triangulace na mapě. Ale sme líní patlat se s azimutama v mapě, takže jdeme podle ostatních.

Na čtyřce musíme přelézt potok po jednom laně - není problém. dostáváme šifru, která problém je - mají se vynechat písmena podle určitého vzoru - nezvládáme, takže otevíráme dalšího radílka a doufáme, že dostaneme cenu za nejvíc otevřených radílků. Radílek nás posílá k potoku pod silnicí na souřadnicích, kde žádná silnice neni. Vyrážříme podle ostatních, po chvíli kontrolujeme souřadnice z radílka v mapě a zjišťujeme, že byl hned u předchozí kontroly. Už se nám nechce vracet, tak pokračujeme na rybník, kde čekáme další kontrolu.

Je tam. Střílíme z pistole (vzdochovky) na plechovku na polystyrenu ve vode. Moje bilance: 1/5, Mysky: 1/4. Dostáváme šifru, která je tak jednoduchá, že jí Myška okamžitě ví.

Jdeme na rybníček ve výšce asi 630m n/m. Tady musíme přejít rybník po dvou lanech nad sebou (jako most). Na Myšku jsou lana moc vysoko nad sebou, tak jdu já. Dostáváme šifru - na první pohled velkej polskej kříž. Bohužel nevím, že se do křížepíše i písmeno CH, takže zade musíme otavřít radílka, který nás nasměruje do hospody ve vesnici.

V hospodě odevzdáváme mapy, průkazky apod. A odáváme se klidu. V půl druhý je nástup před hospodou a vyhlášní výsledků. Jsme 20/31 - super výsledek, na to, jak sme otevírali radílky. Adélka s Ivicou jsou myslim 25 (protože první den skončily za sedmou kontrolou - ta jak byl špatně radílek a šly do cíle). Hlavní součástí ceny je pullitr pro každého. Ve dvě je přistaven autobus, kterej nas odveze do Hlinska na nádraží.

Jestli to vyjde, tak příští rok stojíme zase na startu a naučíme se i nějaký ty šifry...

Fotky mám jen od konkurence:

Diskuze