Pochod Praha-Prčice

S nápadem zúčastnit se pochodu Praha-Prčice přišel asi týden dopředu Karel s Míšou. Akce nebyla obecně příliš příznivě přijata a proto jsme nakonec startovali pouze v čtyřčlenném týmu (Karel, Míša, Věra, Já). rozhodli jsme se pro nejkratší trasu ze Střezimiře o délce 22KM.

Sraz jsme měli v 7:25 na Hlaváči, kde bylo lidí podstatně víc, než jindy v sobotu ráno, což bylo naprosto úžasný, protože sem měl strach, že nestihnu vystát frontu na lístky. Vše se zdařilo a navíc se nám podařilo i zabrat kupé, což bylo užasný, než se k nám do něj nastěhovala další čtveřice Prčistů. Zásoba vína (2L) a koly (2L) byla obstojná, obzvlášť vzhledem k tomu, že dívky byly ekonomické (tzn. měly malou spotřebu), a dovolovala nám vytvářet směs v poměru 1:1, což se ukázalo ideální poměr. Neideální však byla cesta na hajzlík, protože ulička byla plná. Dokonce jsme si zahráli novou hru podle námětu od Spiidyho - on-line interaktivní prší (musim bonznout, že Karel využíval alkoholového opojení ostatních a podváděl).

Asi v půl desatý jsme dorazili příjemně naladěni do Střezimíře, zaregistrovali se a asi v 10 vystartovali. Lidí bylo na cestě "jako gdyž hodně". Ale vesměs se loudali jako lemry (nebo jako čůristi) a navzájem si sdělovali, že letos to není pochod, ale spíš běh. Když sme je předcházeli, tak měli ještě hloupý poznámky, že to nejsou dostihy, nebo co... Cesta nebyla příliš zajímavá a často vedla po silnici, což mě dost prudilo.

Šli jsme téměř bez přestávek a tak se nám podařilo "doprčic" dorazit asi ve čtyři. Zrovna čerství jsme v cíli nebyli, ale co se dá dělat, dvacet kilásků, přece jenom neni kousek, nebo alespoň ne pro mě.

Co závěrem? Přístě No More, radši jedu na chunder, taková masovka, to není nic pro mě.

Galerie

Diskuze