Vpřed '05

Aneb po roce a po dni... Po loňském značném úspěchu s Myškou a Magdou na Vpředu jsem se rozhodl, že letos postavím ještě lepší tým a pojedu všem ukázat, zač je toho loket. Po loňský špatný zkušenosti jsem se rozhodnul přibrat dva lamače (nejen to dívčích srdcí, ale i šifer). Vildovy fotky, Ofiko fotky

Vyráželi jsme už v pátek. Spolu s týmem B (Adélisko, Klárka a Mišan) sme jeli do Hlinska a pak pěšky přes Hamry do lesíka směrem na kKameničky. V Hamrech sme navštívili místní občerstvovací stanici a tak hoďku zrelaxovali. Nad Hamrama sme si našli pěkný místečko na kraji lesíka, udělali ohník a trochu se nabaštili.
Tým B splnil praktickou zkoušku ze stavby stanu a zapadnul do něj. Tým A jsouce drsnější než tým B si ustlal pod širákem. Výsledkem uspořádání bylo, že tým A spal vcelku v pohodě zatímco TB (tým B) se nevyspal zimou.
Ráno sme po pomalejším balení (způsobeném hlavně mnou) vyrazili na Kameničky. Podařilo se nám dorazit včas na registraci a pak jsme už jenom čekali, až to začne. NJa startu sme se potkali s další konkurencí - týmem Janči, Agáta a týmem Iva, Tom, Zuzka?.

1.

Po startu sme dostali několik křížovek, ve kterých bylo ukryto kam jít dál. Kritický pro nás bylo slovo ambaláže (obaly). Díky tomuhle slovu sme nezjistili, kam máme jít. Věděli sme: "Nedaleko ... ukryt je dopis za jednou z ?blízkých děl vodních." Předpokládali sme, že chybějící slovo je to, co nás navede. Jednalo se o slovo "v balóncích". Takže nám stačilo podívat se do mapy a jít. My sme ale zazmatkovali a rozbalili radílka, takže 2,5 hodiny tresných.

2.

Na týhle kontrolo se plavalo. Hrušín řekl, že neplave, takže sme s Vildou losovali. Naštěstí to Vilda prohrál, takže šel. Naštěstí to nebylo daleko od břehu. Šifra byla jednoduchá navíc u ní byl i napsanej klíč. V textu se vynechávaly písmena podle vzoru 1-2-1-2.

3.

Kontrolu sme střelili podle lidí, co šli před náma. Trochu sme si počkali a pak si zastříleli prakem na petky ve vzdálenosti asi 5m. Oproti loňsku to šlo docela rychle.
Šifra byla triviální. Nejdřív Udělat přesmyčky, aby slova dávaly smysl a pak vybrat písmena z jendotlivých slov.

4.

Štreka na tuhle kontrolu byla docela dlouhá a po silnici. Nejdřív sme si odhadli průměr 3 stromů (trefili sme 1 ze 3). Pak dostali šifru. Zase akorát vybrat písmena ze slov, který sme našli na sloupu vysokýho vedení, křížku, nivelační tyči, kamenym sloupu a značce. jediná záludnost byla v tom, který řádky se počítaj a jestli CH je jedno písmeno.

5.

Na tuhle kontrolu sme hodili azimut, ale stočili sme se o několik stupňů jižně. Přelézal se potok po provazovym mostě (2 lana). Šifra už byla trochu horší, ale jasná. seřadit několik stejně dlouhých proužků do obdélníkový matice a přečíst po sloupcích zprávu. Tip pro příště: vzít písmena v prvnim sloupci a pokusit se z nich poskládat slovo.

6.

Další kontrola byla na kopci uprostřed pole. Už jak sme tam šli sem řikal, že se tam budou odhadovat vzdálenosti. A taky, že jo. Trefili sme 0 z 5 (u jednoho odhadu sme byli docela blízko). Šifru nemůžu najít, takže nevim, co tam bylo, ale bylo to něco lehkýho. Vyšlo něco, že další kontrolu najdeme "u toho ušatce". Podle mapy bylo jasný, že je to vrchol "U Osla".

7.

Trefili sme ho docela dobře, dokonce se za nás někdo navěšákoval. Tady se vázaly uzly. Naše statistika byla žalostná 1/3. Jestli si to dobře pamatuju, tak se tu nic neluštilo, jenom se šlo podle azimutu do bývalýho lomu.

8.

Šli sme podle azimutu, ale trochu sme se odchílili a lom našli tak trochu se štěstím. Tady se střilelo z luku. Nevim přesně, ale myslim, že z celkem 9 pokusů sme dali 1. Šifra zase nebyla a zase se jen měřily azimuty (dokonce už umim pracovat obstojně s buzolou).

9.

Kontrolu sme dali vcelku v poho. Jenom to zase bylo na dalšim kopci, tak sme si trochu mákli. Šifra byla triviální vyhledávání očíslovaných slov ve všesměrný tabulce. Slováci si s tim nevěděli rady, ale byli sme sviňky a moc sme jim nepíchli.

10.

Vrchol z předchozí zprávy sme dali na pohodu podle azimutu, teda trochu sme si zakrosili lesem do docela obstojnýho kopce. Zase tam byl jenom azimut na další, nuda.

11.

Další kontrolu sme šli po turistický značce a na mě tam čekal jeden ze dvou největších zážitků z celý akce. Zatím co kluci vrhali (teda vrhali nože), já sem si slezl turistickou cestu na skále a pak si slanil. Šifra byla triviální - jenom morseovka.

12.

Křižovatku v lese sme napálili podle azimutu. šifra byla obtížná na luštění, ale jinak vcelku jednoduchá. Had a vynechával se neznámý počet písmen, použitý se vyhazovaly. Hrušín na to kouknul a nějak matematicky zdůvodnil, že to musí být sudý počet, či co a po chvilce to měl.

13.

Další kontrola byla na Malinský skále. Vzali sme to trochu zkratkou lesem proti vrstevnicím, takže sme si zase trochu zabejčili. Malinskou sme nakonec našli a dokonce sem si i pamatoval, jak to tam vypadá z čundru před 4 rokama. Úkol byl v zásadě jednoduchej najít v 10 větách 10 ryb. Dali sme asi 7, zbylý 3 byly nesmysly (třeba řevloče organizátoři ocenili). Šifra byla trochu horší - tabulka 12x6, první pole vykřičník, poslední vyšrafovaný, asi v 5,2 bylo ě jiným fontem než ostatní písmena. Byl to had od konce, po 3 sloupcích.

14.

Mapa byla trochu horší (přestože 1:25000, chybělo tam dost cest). Takže sme sešli na špatnou křižovatku, což nás stálo nějakej čas. Na další kontrole se počítalo (počet planěk v plůtku kolem pomníku apod.) a podle výsledku se určil azimut a vzdálenost. Na poprví sme to dali špatně, ale nesmyslnej směr sme zjistili a tak provedli korekci.

15.

Byla docela daleko. Házely se tu kruhy na tyčky. Šifra byla jedna z lepších, ale dali sme jí vcelku dobře. Dostali sme číselník telefonu s písmenama u číslic (jako na mobilu+-) a text: shluky číslic oddělený čárkama. Po chvíli sme zjistili že 1. slovo je "potucek", pak sme nasli "rasnik" a "padlo" a bylo jasny kam dal (podle mapy).

16.

Strelili sme zase azimut a po par korekcich (uz uplne po tme) dorazili na rasnik. Nalozili se do kanoje (je už zase píšu bez hacku a carek) a za občasné hrozby cvaknutí dopluli asi 100m od břehu pro zprávu. Pak zpátky. Stihli sme to v limitu (zbylo nám 7 sekund). Šifra docela šla - typ Richelie, jak je na stránkách Vpředu (byl k ní docela i návod).

17.

Na další kontrole byl popis kam dál. Nuda.

18.

Zase provazovej most. Na druhý straně zpráva, že máme jít pod určitým azimutem určitý počet kroků. Kluky sem nechal u potoku v domění, že se se zprávou mam vrátit, což byla chybka. Jeskyni sem našel v poho, právě z ní vylezl Mišan. Varoval mě, že je tam hodně vody. Řekl sem si že sem drsňák a šel sem. Za chvíli se z jeskyně začaly linou nehezká slova, kterými sem si uvolňoval stres. Ve štole byla do půl lýtek voda, takže když sem vylezl ven, tak sem z bot vylil vodu a byl značně nasr... Vrátil sem se pro kluky a dali sme šifru - zase trivka očíslovaný písmenka v tabulce.

19.

Podél potoka sme došli až ke kládě přes Svratku. Tu sme přešli nebo přeposedali na druhou stranu, kde nás zpráva azimutem poslala do cíle poslední etapy.

V cíli sme dali véču a odešli spát na kopeček (asi 12 výšklových metrů nad táborem a potokem).

Ráno sem se probudil a byla pekelná kosa (zajímavé spojení). Nebyl sem ani schopnej vyndat ruce ze spacáku, abych si udělal snídani. Pobalil sem krámy a k úžasu zjistil, že moje botky jsou jak z betonu. Utopený, promořčený botky během noci zmrzly. Zlomil sem jazyk a narval se do svých mrazáků. Sešel sem dolu k ohni, kde sem se sdažil mrazáky rozmrazit, aby mi nohy neumrzly.

1.

Šifra šla. Do kruhu napsaný písmena ve 3 řádcích. Písmena se vybírala podle úhlu. Hrušín během chvilky přišel na to, že jsou písmena od 5~176 po 10~176. Pak už to šlo ráz na ráz a podařilo se nám vystartovat mezi středním proudem a tým B nechat za sebou.

2.

Čtyři palice sme dali krásně - zavěsili sme se na místní, kteří šli bez mapy - znali to tam. V šifře se zase počítal azimut podle kilometrů na turistickym rozcestníku. Cestu sme trochu střihli lesem. Kontrolu sme našli trochu náhodou, ale koho to zajímá.
Jako disciplína tu byl přeskok potoku pomocí lanový houpačky. Docela sem se bál, ale nakonec bych si to dal nejradši ještě párkrát - docela zábava.
Kdo si to moc nedal, byla Klárka (bohužel sem u toho nebyl). Takže Klárka skočila, dopadla na druhej břeh, ztratila rovnováhu a zahučela zpátky do vody až po prsa.
Šifra nebyla měl se jenom odpočítat určitý počet bříz po cestě po silnici a pak zahučet doprava do lesa. Bohužel sme správně nepochopili, odkud se má počítat, takže sme se trochu prošli.

3.

Zase lanovej žebřík. Šifra zase nebyla.

4.

Dál sme pokračovali. Podél potoka a hledali obrázky s rostlinama, ty sme nakonec našli a dali 3 z 10. šifra zase nebyla - jenom azimut a značka mostu.

5.

Most sme dali v poho. Šifra nám chvilku zabrala 10 čtverečků 4x4. Poskládat do matice 5x2, aby to dávalo smysl. Slova byly oddělený tečkou.

6.

Můj návrh na zkratku se nechytil, takže sme střelili další kontrolu po silnici. Střílelo se tu grnátem na 12m. Můj styl i výsledek byl k popukání - 1/3.
Šifra nám dala zabrat. Skupiny písmen po 5, oddělené čárkou, poslední skupina 4 písmena. Hrušín vyloučil posunutí i substituci. Chvíli na to koukáme a pak sem si všimnul, že v každý skupině je alespoň jedno T. Koukneme na sebe s Hrušínem a svorně řekneme "morseovka". Zkusili sme obě varianty - samohlásky/souhlásky ./-. Ani jedno neklaplo, tak sme přemýšleli nad vynecháváním písmen apod. Po asi půl hodině se vracíme k nápadu s morseovkou a obracíme role - já diktuju, Petr dekóduje. Už to dává smysl. Předtim sme tam mastili chyby. Po chvilce to máme a razíme do cíle.

V cíli dáváme oběd a relaxujeme. Výhra je výborná pro naše družstvo - tuplák pro každýho.

Tak si tu teď analyzuju výsledky a zjišťuju, že sem se na nějakejch dvou kontrolách zapomněl podepsat - takže to jsou 2 hodiny. 2,5 hodiny zbytečně při první šifře. No alespoň máme poučení pro příště, kdy tým A bude tým A a tým B bude tým B.

Galerie

Diskuze