Tvrďák '05

V pominutí smyslů jsem se v srpnu přihlásil na Tvrďáka (http://tvrdak.wz.cz) a ještě sem přesvědčil dalších asi 5 lidí, aby jeli se mnou. Den před startem sem zjistil, že na startovní listině je i Vaňous, takže to bude hustý.

Když sme přijeli s Myšákem na start kousek od Berouna, Hvězdář už tam byl a okolní borce okomentouval slovy: "Hele, co děláme na srazu kulturistů a kulturistek?".

Po registraci sme si zakreslili kontroly do turistický mapy, poslechli si výklad trati od organizátora a převlíkli se do plavacího (teda až na Vaňouse, ten měl jedno oblečení na všechno).

Startovalo se z vody. Nejdřív sme museli vylízt jez - chlapy prostředkem, ženský po kraji. Bylo hodně vody a tak nás organizátor upoziornil, že je hodně vody a tak normálně to asi půjde a že múžeme použít kovový schůdky v jezu.

Byalo odstartováno. Všichni se vyřítili proti jezu a já si to spíš kontroloval zezadu. Jenom přiblížit se pod jez bylo docela těžký. Vylízt normálně se to moc nedalo. První člověk, kterej vlezl na schůdky je utrhl. Většina lidí se nahoru dostala tak, že se dohodli že se vyhodí nahoru a pak toho dolního nahoru vytáhnou. Nahoře ovšem zijitili, že to klouže a tak ten spodní má smůlu.

Pod jezem sem zůstal mezi posledníma pěti. Zjistil sem, že tam, co byli schůdky je v jezu díra, do který se dá vlízt. Valící se Voda mi sice hnedka začala svlíkat plavky, ale nakonec sem se nahoru vyškrábal. Doplaval sem cca 200m a pokračoval popoběhem po poli až na první stanoviště, kde byla tajná vodní disciplína. Člověk si musel nafouknout matračku a dopravit se na ní zpátky na jez.

Nafouknout matračku pro nezkušenýho bylo docela těžký. Než sem zjistil, jak se musí ventilek prokousnout, tak to trvalo docela dlouho. Ale nebyl sem sám. Doplavat na matračce zpátky na jez bylo mnohem víc vyčerpávající, než sem čekal. Pak stačilo seskočit jez a vylízt z vody.

V klidu sem se usušil a vyrazil na kolo. Dojel sem Klárku a trochu sme zakufrovali díky špatný instrukci organizátora (jeďte prvním vyjaduktem). Pak sem Klárce ujel a mapoval sem vcelku v pohodě a ještě sem táhnul jednoho vešáka.

V jednom povinnym postupu sme ale špatně odbočili a jeli špatně. Jemu to nevadilo a nebyli sme sami. Při výjezdu na silnici sme potkali dalších pár lidí. Chvilku sme se orientovali a pak pokračovali dál.

Vcelku šla orientace díky novýmu mapníku dobře a tak sem dojel v pohodě až na střelby a prozkoumání podzemí. Nejdřív člověk musel vlízt do štoly, cvaknout dvě kontroly a na každý si zapamatovat co nejvíc hesel (hora + nadmořská výška). Za každý heslo dostal diabolku a musel sestřelit 2x terč. Já si při prvním průlezu zapamatoval 3 hesla. Dal sem ale jenom jeden zásah a tak sem šel znova do štoly. Zase sem měl 3 hesla a dal sem další 2 zásahy.

Část dalšího postupu sem odvisel. Na stanoviště s orienťákem sem dojel, když ho Honzík opouštěl, takže docela dobrý. Byl sem tak kolem 20 místa z 30. Orienťák se běžel podle xerokopie mapy. Takže nebylo poznat, co je les atp. Nakonec sem hodinu hledal kontrolu číslo 5, což mě jednak dost nasralo a jednak katapultovalo na totální chvost závodu.

Když sem odevzdával kartičku, tak mi organizátorky řekly, že už se o mě bály. Na dalším stanovišti už bylo jen slanění a vylízt po laně - trivka. Jenže sem dal dohromady dvě různé instrukce organizátora a po slanění místo toho, abych vylezl nahoru sem utíkal do vesnice zjistit číslo popisný hospody. No zrtatil sem další 2-3 místa.

Nakonec sem do cíle přijel jako předposlední, navíc naštvanej sám na sebe, že sem jouda.

Teď už ale hledám další závod, kde bych mohl ukázat, že nejsem zas až tak velkej lůzr. Snad.

Galerie

Diskuze