Už zase ty extrémy...
Konečně se počasí umoudřilo a umožnilo zase výlety na kole, tak sme vyrazili mým oblíbeným směrem - na Brdy. Fotky jsou u Petra.
Na sobotu sem naplánoval projížďku na kolech do Brd. Řikal sem si, že bysme mohli dát tak 60-80 kilásků, ale už sem počítal, že se to jako obvykle protáhne na stovečku.
Hlavní sraz byl v 10 pod Baranďákem, tentokrán na smíchovský straně. Sešli sme se v pěti (Petr Velička, Spíďák, Náčelník, Jirka-Dědek). Vyrazili sme podél Vltavy (Náčelník tvrdil, že je to průjezdný), hned po 150m několikrát přenášíme kola přes nánosy sajrajtu, co přísly s velkou vodou. Dál pokračujeme vcelku v poklidně po stezce až do doby, než se Spiidy rozhodne otočit si mapu v mapníku a nikdo z nás ostatních si nevšimne, že zůstal daleko za náma.
Až na mostu do Všenor zjistíme, že sme ho ztratili. Po nějaký době čekání i zavolá. Když sme mu ujeli, tak nevydržel hlad a zašel si nakoupit do šopu nejkou baštu. Nakonec ale přijždí a pokračujeme do Dobřichovic.
V Dobřichovicích se přidávají děvčata (Lenka a Danča, jak sem zjistil pozdějc). Vyrážíme krátky kopečkem a hned se dělíme - já se Spiidym jedeme po modrý, která je údajně nesjízdna a ostatní chtějí jet po zpevněný cestě. Neva, sraz je na Skalce.
Nakonec se potkáme ještě před Skalkou. To, co sme jeli se Spiidym bylo pěkný - spousta kořenů, kameny a hlavně dostatek bahna pro správnou bajkovou vyjížďku. Ze Skalky pokračujeme sjezdíkem do Mníšku (na chvíli se ztrácíme) a pak na oběd na Marjánu.
Po obědě holky dostávají druhou mízu a jedou jak za mlada. Jedeme hřeben pleši od Zahořan přes Čísovice a sjíždíme až modrou do Bojanovic. Krásnej sjezdík, ale kaskadér Danča předvádí akrobatický let, s přistáním do listí, je maximálně statečná a má jenom menší odřeniny.
Po chvilce zjišťuje, že i píchla, takže měníme (teda spíš měnim) duši. Pokračujeme do Klínce, pak sjezdem na Bojovskej potok, přes malej brodík do Měchenic. Odtud nudně nepříliš kvalitním pelotonem do Zbraslavi a potom do Černošic.
V Černošicích začíná pršet, tak se schováváme pod stříšku a čekáme na vlak. Když přijede, tak zpracujeme holky a jdeme do hospody. Tady začíná pravděpodobně nejzajímavější část dne. Je zhruba kolem šestý a původně chceme posedět jenom do přístího vlaku. Přes všechny kombinace běžnýho chlastu (záda, semafor, kofola) se odchod zpožďuje. Nakonec Jirka s Petrem odchází něco po 9, ostatní zůstáváme a pokračujeme. Končíme asi v 10. Holky jedou do Dobřichovic - Danča vlakem bez kola a Lenka asi s nabíječem autem s kolama.
Teď teprve přichází extrém. Se Spiidym a Náčelníkem vyjíždíme do tmy na cyklostezku. Já a Spiidy máme blikačku, světlo nemáme ani jedno. Asi po 100m spiidy skáče přes řídítka, naštěstí na správnou stranu hráze, takže ne do Berounky. Máme z toho srandu. Pokračujeme tmou podél vody. Jednou zajíždíme mimo cestu do trávy, když nevychytam jako předjezdec zatáčku cesty (je prostě tma!!!). V Radotíně se Načelník trhá - jde na vlak. My pokračujeme až domu na kolech. Sme rádi za každou louži - ty sou v noci dobře vidět a tak alespoň víme, kudy vede cesta. Ztrácim hlas asi sem moc křičel.
V noci clověk musí pořád šlapat, hlavně když vjede do hlubokýho bahna (Spiidy předvádí supr smyk). V Lahovicích vytahujeme kola na most Inteligence, tahle akce hraničí s horolezeckym výstupem s kolem. Na druhý straně vltavy je pohoda, už je tu dost světla. Se Spiidym se loučíme u Krčskýho nádraží. Domu dojíždíme ok (v 23:45), soudim podle toho, že mi dneska psal, tak asi žije. Dal sem 103, takže sem docela rád, že sem pěkně poténoval.
Jó, byla to zase jedna zajímavá akcička. Když sme se na Marjáně rozhodli zkrátit trasu, aby s náma jely holky, nečekal sem, že to zkončí takhle drsně.
Galerie
 Videjko... |  |  |  |  |
 Sjezdík na Sklace |  Bike team |  |  Náčelník jako malý děcko |  |
 |  Profi servis |  |  |  Zase záda... |
 |  |  |  |  |
 |  Sem drsnej... |  |  |  Barman Náčelník |