ExtremCup 2007
Mistrovství ČR v extrémním závodě štafet 1. kategorie...
Jako obvykle sem se zase přihlásil někam, kde sem neměl co dělat. Tentokrát se mi podařilo ještě zblbnout další 3 lidi, aby podnikli nějakou kokotinu se mnou. Po menších obstrukcích sme skončili ve složení: Já - kolo, DžejDžej (kolega z práce) - běh, Sagi - paraglide, Karel B. - kajak.
Do Malý Skály sme dorazili nečekaně brzo - už ve 3/4 na 8. A na parkovišti sme byli první (bylo nám jasný, že je to ten den poslení věc, ve který máme prvenství). V klidu sme se zaregistrovali a začali se v bufáči připravovat na závod - řízek a pivo. Pár nesmělých vtípků směrem k ostatním závodníkům nebylo moc přijato a začal sem si uvědomovat, že sem se zase přihlásil někam, kam nepatřim. Když pak během propozic k závodu ještě řekli, že se jedná o mistrovství ČR, bylo mi jasný, že sem asi upadl na hlavu, když sem nás přihlásil. Začal sem se bát nejen o poslední místo, ale i o to, abysme to stihli v limitu.
DžejDžej startoval během. Po prvním kole byl mezi posledním, ale při konci druhýho kola se posunul, takže sem na kolo nevyjížděl jako poslední, ale měl sem docela slušnou pozici (asi 7 míst od konce).
Vyrazil sem nesmělým závodním tempem a hned v první točce narazil do mlíka, protože trať se nečekaně stočila o 180 stupňů. Během toho, co sem se rovnal zpátky mě hnedka vzal jeden závodník. Držel sem si ho na dohled a pak začal jednoho sjíždět. Cesta ale začala nebezpečně stoupat, tak sem se jal přehodit si na pivní tácek, ale technika mě zradila a musel sem nahodit řetěz. Jak sem zase naskočil zpátky uvědomil sem si, že sem to nejspíš trochu přepálil, protože nohy začaly bolet (po 5 minutách) a skoro sem nemohl popadnout dech. Navíc ten, co sem ho dojížděl mi stihnul kvuli tomu řetězu pláchnout. Jel sem sám a skoro sem přemýšlel, že se na to vykašlu, protože to nedojedu (měl sem za sebou asi 2-3 kiláky z první dvacítky). Taky sem přemejšlel, kolik lidí tak ještě může být za mnou, ale tak nějak sem pořád jel. Kopec neměl konce. Pak přišel sjezdík a déšť (docela prudkej), zadní kolo mi hopsalo po mokrejch šutrech ze strany na stranu a v zatáčce sem si nebyl jistej, jestli nevezmu pořadatele s sebou dolu. Nakonec to dobře dopadlo a vyjel sem zase na silnici.
Po chvíli hledání správný cesty mě jeden z pořadatelů nasměroval a jel sem do mírnýho kopečka po lehce rozbytý asflatce, kde by normálně nebyl problém dělat 25km/h, ale nejak mi to nejelo víc než 13. Pak jsem odbočil a vzal mě nějakej cyklista, na chvíli sem se zavěsil, ale když sme vjeli do pole, tak už sem to neutočil a odpadnul.
Pak mě vzal další, ale ten byl marnější do kopce, tak sem se vezl za nim. Bohužel ve sjezdu na mokrý tráve po louce měl míň strachu a tak mi pláchnul. V kopci sem ho zase dojel. Pak mi ve sjezdu zase ujel a dojel sem ho až na paraglide stanovišti.
Lítání se nekonalo, tak se šel Sagi proběhnout. Já mezitim čekal, až mě doběhnou plíce a přemýšlel, jestli je možný, abych vůbec druhou půlku dojel. Nacpal sem do sebe nějakej gel, melouna a tatranku, pořádně to spláchul a čekal až přiběhne Sagi. Sagi přiběhnul rychle, ale do křídla mu napršelo a tak se mu na první pokus nepodařilo zvednout. Já už čekal připravenej na dešti a dostával lehce klepavku ze zimy. Pak se Sagimu zadařilo a já mohl zase vyrazit.
Druhou půlku závodu sem se honil s maníkem, se kterym sem dojel na paraglide. Do kopce sem ho sjel a předjel, ve sjezdu předjel on mě. Až v posledních asi 3 kilometrech se mi podařilo mu ujet definitivně. Druhá půlka už mi nepřišla tak drastická, jako ta první, ale zase o to víc sem si užil bahna.
Když sem předal štafetu Karlovi, věděl sem, že nejsme poslední a to mi tak nějak stačilo. Karel to měl nakonec dost težký, protože to bylo 6 kiláků na stojící vodě a proti mnou odhadovaných 40 minut to trvalo hoďku (bývalej zlatej olympionik to na tom závodě dal za 49 minut a nějaký drobný).
Nakonec sme skončili 3 místa od konce + jeden disklej tým, v limitu, což bylo nad očekávání. Příští rok pojedeme a budeme kolem půlky :).
Oficiální zpráva
O víkendu na Malé Skále v Českém ráji proběhl již pátý ročník extrémního závodu štafet s názvem Extrem Cup. Letos poprvé měl závod status Mistrovství republiky, a tak se na startu setkaly profesionální týmy spolu s tradičními účastníky. Závod v disciplínách běh, horské kolo, paragliding a kajak odstartoval v 11 hodin dopoledne a na startovní čáru se postavilo 24 čtyřčlenných družstev. „Letošní účast byla historicky největší a nebýt shody v termínu s konkurenčním závodem v Beskydech, byl by počet závodníků okolo čtyřiceti,“ zhodnotil neobvyklou situaci v tomto sportovním odvětví Martin Bauer, ředitel závodu.
Již od sobotního dopoledne bylo nad Malou Skálou proměnlivé počasí, déšť se střídal se sluncem, rychlost větru kolísala mezi pěti až deseti metry za sekundu – hraničním limitem pro start disciplíny paragliding. Po startu první disciplíny - jedenáctikilometrového běhu drsným terénem - již bylo jasné, že paragliding se odehraje v náhradní disciplíně. „Počasí nám letos přálo tak napůl – střídání deště se sluncem umocňovalo extrémní náročnost tratí – bláto a voda na trati biku střídalo vedro, na Kozákově jsme prožili i krupobití,“ řekl Petr Bažant z pořádající agentury SUNDISK, hlavní rozhodčí závodu.
Tratě závodu vedly jako vždy překrásnou krajinou Českého ráje, zázemí závodu - start, dvě předávky, cíl a vyhlašování vítězů proběhl v nově zrekonstruovaném areálu Žlutá plovárna. Diváci i závodníci si letos pochvalovali nové závodní koridory, vymezené a přehledné zóny, ale především plynulý průběh závodu. „Od startu běželo vše tak jak má, letos jsme nezaznamenali žádný větší úraz, či zranění, ani výraznější komplikace na tratích,“ dodal Bažant.
Titul Mistrů republiky v extrémním závodě štafet I. kategorie získalo po jasném vítězství družstvo Opavanet Internet Billboard ve složení Robert Krupička - běh, Robert Novotný – horské kolo, Jan Škrabálek – paragliding a Ondra Zeman - kajak. Na druhém místě se umístilo družstvo Eleven Tým ve složení Ondřej Horák , Martin Horák, Štefan Shamilian a Tomáš Eisner, třetí místo obsadil tým Rychlonožci – Petr Havelka, Matouš Ulman, Lubor Hyška a Tomáš Rubín. Ve výsledcích jednotlivých disciplín bylo největším překvapením vítězství v disciplíně kajak, které vybojoval veterán na startu a legenda ve vodním slalomu – double kanoista Miroslav Šimek.
Tradiční závěrečná afterparty v maloskalské sokolovně ukončila pátý ročník KAMIKAZE Extrem Cupu. Letošní Mistrovství České republiky v extrémním závodě štafet skončilo a organizátoři z agentury SUNDISK si mohli po náročném víkendu oddechnout. Příští ročník závodu se uskuteční 21.6.2008 opět na Malé Skále.
Martin Bauer SUNDISK s.r.o.
Galerie
Lehce pršelo | Sagi - Paraglide | Komentáře: 1 | ||
Komentáře: 1 | Evička - morální podpora | Vyčerpání Komentáře: 2 | ||
Komentáře: 1 | Předávka Komentáře: 2 | |||
DžejDžej - běh | Karel - kajak |