Golem
Dřív sem si myslel, že je nejdůležitější neprošvihnout nástup, ale teď vim, že človek nesmí podcenit ani finish... Zápis deníku ze hry Golem (27.3.)...
Minulou sobotu (27.3.04) sme se zúčastnili hry Golem pořádané Velkým vozem - občanským sdružením pro rozvoj osobnosti. Po změnách v týmu a poté, co někteří přehodnotili svoji účast sme startovali ve složení: Karel, Hanka a já. V konkurenčním týmu se pak ještě hry zúčastnila Ája. Dopředu sme o hře vpodstatě nic nevěděli a tak vyzbrojeni mapou a svačinou sme dovalili plni očekávání na Staromák, kde byl start.
Běžte za ním... no, tak, rychle, ať vám neuteče
Lehce před desátou sme se postavili, podobně jako zbylých cca 20-30 soutěžících, na jeden z křížů po popravených českých pánech a čekali, až se objeví někdo, kdo nám řekne, co máme dělat. Nutno ještě dodat, že u blízkého stánku jsme ještě vyfasovali švařák/punč. Lehce po desátý, po tom co kostlivec na Orloji zacinkal, vypukl v řadách soutěžících ruch a všichni začali někam utíkat. Já zaslechl jak někdo volá: "Běžte za nim... Rychle, ať vám neuteče..." Rozeběhl sem se teda (pokud se tak tomu dá řikat, normálně moc neběham a teď sem měl ještě v ruce kelímek se svařákem...) za davem a někde v předu zahlídl člověka v kápi. Dav vběhl do nějakýho průchodu, kde byla cedula s instrukcema, co máme dělat. (Maník v kapuci se zatim někam vzdejchnul.) //foto bude možná pozdějc//. Podstatná byla informace, že další instrukce dostaneme od člověka ve 3. vagónu metra mezi stanicema Dejvice - Muzeum (někteří konkurenční soutěžící to pochopili, že spojka bude jezdit jenom jednim směrem :) ) - zvláštní poznávací znamení kniha. Vyšli jsme teda směr Můstek (nechtěli sme se opičit po většině, která šla na staroměstskou).
Spojka v metru
Na Můstku sme si rozdělili funkce: Karel bude kontrolovat přesedající na Muzeu, Hanka na Dejvický, já na Staroměstský. Dojel sem na Staroměstskou, kde sem potkal další tým, který se po chvíli rozdělil a ke mně se přidala slečna. Chvíli sme čekali na metro směr Můstek. První dotázaný se na mě díval jak na idiota (normálka, už sem na to zvyklej...). Potom sem se začal prodírat lidma na druhou stranu, přičemž konkurentka byla předemnou a s klidem přešla ženskou s knihou. Já se jí zeptal, jestli nemá informace o Golemovi, na což ona mi odpověděla, že proč by je měla mít, že si čte něco o vánočních ozdobách (to už mě asi mělo zarazit - vánoční ozdoby v březnu!). No tak sem jí poděkoval a omluvil se a šel dál, ale konkurentka která už byla dál a měla lepší úhel pohledu si všimla, že na obalu knížky je Golem. Tak sme se vrátili a vyžádali si info. Dostali sme obálku s informacema a rychle vypadli. Obeslal sem ostatní, že si hodíme sraz na Můstku a sám (Pražák) sem se vydal na špatnou stranu :(.
V obálce byly zalepený očíslovaný úkoly (celkem 7) a obálka pro případ nouze (měla se rozbalit, pokud nedosáhneme cíle do 17:00).
1. Obchody, knihovna
První úkol (heslo) byl najít 3 písmena z různejch knih/na různejch stranách... Takže sme nabrali směr Kancelsberger... Tam už prodejci věděli (někteří), takže nám rovnou ukázali, co máme hledat. Jedna kniha ovšem nebyla, takže sme obrazili ještě Academii a Orbis, ale taky bez výsledku. Znova sme se rozdělili a já běžel (šel tryskomyší chůzí) po knihkupectvích a Karel s Hankou šli směr Národní knihovna. Sraz sme si dali v knihovně, ale nikdo sme tu knihu nenašli. KaH našli jiný vydání, tak písmeno typli. (Nakonec se ukázalo, že kniha byla k dostání pouze v levných knihách, což dávalo docela smysl, protože první kniha byla dost drahá... Takže nás organizátoři chtěli protáhnout po co nejvíc obchodech.)
2. 15 míst po starym městě
Další úkol/obálka obsahoval 15 fotek ze Starýho Města a měli jsme je postupně všechny najít. Byl to boj, naštěstí byly docela nedaleko od sebe (max.150m) a nikde se nemuselo vracet (kdyby člověk věděl, kde je další místo). Na poslednim místě byl provázek s namotanejma korálkama - hned od začátku bylo jasný, že je to morseovka. 3 z 5 písmen sme dali (navíc byly symetrický). Další dvě vyřešíl přítel po telefonu... Kdyby sme se na to pořádně podívali, ani bysme nemuseli volat, protože by nám snad došlo, že heslo je "Golem".
3. Zvoník, který má pod čepicí
Teď sme měli najít "zvoníka, který má pod čepicí" v území mezi ohraničeném ulicema: Husitká (dál nevim, stránku z mapy, kam sem to načmáral a vytrhl má někdo z týmu). Karel nejdřív trval na tom, že to bude mít nějakou souvislost s šaškem na plakátu vylepeném v zadní části divadla Na zábradlí. Nakonec Karel sám našel pořadatele s dlouhou čepičí s rolničkama. Od něj sme dostali další část hesla.
U tohohle úkolu už sme předběhli Áju, která byla do tý doby před náma.
4. 8 písmen
Tenhle úkol byl hodně zábavnej, muselo se obejít asi 8 dalších míst a vyřešit úlohy typu: Najděte restauraci - dlažební kostky vás povedou. 5. písmeno hesla je první písmeno pokrmu, který má stejné číslo, jaký je počet bílých kostek na chodníku. (Byla to hospoda U Golema, na chodníku byl Golem :). Kostek sme s Karlem shodně, překvapivě, napočítali 99, takový jídlo tam ovšem nebylo. Ale poslední bylo 95 a další 100. Od 100 všechny jídla začínaly na H, takže bylo jasno.
5. Mlýnský kolo
Další část hesla sme měli dostat poblíž mlýskýho kola u vody mezi ulicema Říční, Helichova. Původně sme to hledali u Sovových mlýnů, kde sme našli i obálku (s fotkama), bohužel nebyla určena nám :(. Kontrola byla nedaleko mlýnu, na mostíku. Musela se vylovit flaška plavoucí v kanálu (vodním, mlýnským). Mostík byl docela vysoko 3-4M nad vodou. Nejdřív jsme chtěli použít nějakou pořádnou haluz, ale v okolí byl nedostatek materiálu. Pořadatelé nám radili, abysme tam do vody vlezli (byla špinavá a bylo tam tak metr hloubka). Mně se nechtělo svlíkat, ale napadlo me svázat několikery tkaničky a nakonec dát háček z větvičky. Problém byl, že větvička, mrška plavala a nechtěla se zachytit pod provaz (gumu, jak sme později zjistili), který držel láhev. Poblíž sem nalezl kovovou svorku, kterou sme přidělali na háček a pak už šlo všechno téměř po másle.
Ještě kromě hesla v láhvi sme tu dostali kus hnětací hlíny, že máme postavit Golema. Rozhodli sme se tvůrčí činnost provést v hospodě, což, jak se pozdějc ukázalo byla chyba.
Když sme odcházeli do knajpy, potkali sme Áju, jak hledá tuhle kontrolu, což mi zvedlo náladu :).
6. Golem
Knajpa byla první zastávka ten den (nožky už mě docela bolely). Protože sme měli prokázat nějakou fantazii, rozhodli sme se udělat Golemici. //foto později// Nejdůležitější byl otvor na šém, který byl tam, kde by ho hledal snad každej chlap ;). Golemici sme měli odevzdat v čajovně v Nerudovce, za což sme měli dostat čaj a heslo ze speciálního Golemova lístku. Bohužel někdo od konkurence menu zabavil, takže sme odevzdali Golemici a pokračovali do kafárny U Zavěšenýho Kafe.
7. Spojka
Tady sme zase potkali Áju, ale už byla před náma :(, prostě zastávka v hospodě se nevyplatila.
U Zavěšenýho kafe sme měli potkat spojku. Hned u vchodu na baru sem oslovil nějakou slečnu, jestli neni spojka a zjevně nebyla, když na mě začala něco sypat anglicky, tak sem se omluvil a šel dál spojka byla až vzadu. Dostali sme vypočítat příklad, jehož výsledek byl kódem pro odemknutí zamečku, který by nám umožnil dostat se k dalšímu heslu. Některý čísla pro dosazení byly záludný (rok vzniku Golema podle židovskýho kalendáře apod.), jiný - číslo popisný domů U dvou slunců apod. se daly docela dobře zjistit.
Na třetí pokus se nám podařilo úlohu vyluštit a dostali sme info, kde je další spojka.
8. Radniční schody
Další spojka měla být na Radničních Schodech IV asi 110m od začátku schodů. Asi po 30m sme narazili na spojku a vyžádali další info. Zeptala se nás, jestli neni něco divný, na což sem řekl, že měla být až po 110m a že je nějak blízko. Ona nám prozradila, že je to léčka a že máme jít ještě kus nahoru, když sme poznali, že to neni 110m. Od "horní" spojky sme dostali zmuchlaný papír s textem:
"Strachu nemám. Síly kopa a takového úkolu se zhostiti dokáži. Pod rouškou tmy, postraními prázdnými uličkami. Jen stará kamená dlažba duní. Musím to ukrýti, by oči nezasvěceného ničehož nepoznaly. Jen ten, kdo s patřičným zápalem bude, dokáže i skryté tajemstvíodhaliti." Ještě než sem si to dočetl, tak mě napadlo, že ve hře ještě nebylo použito neviditelný písmo. Ovšem, už bylo 5 a měli sme málo času, takže sem to ani pořádně nepřečet a soustředil se na prázdný uličky, který sem se vypravil hledat. Když sem se s nepořízenou vrátil ke Karlovi a Hance, a viděl je se zapalovačem, jak upalujou papír, chtěl sem si rvát vlasy... Poslední kontrola byla u Vrchlického památníku na Petříně.
9. Vrchlický
Když sme dorazili k památníku, nikdo tam nebyl. Byli sme úplně bezradní, začali sme číst nápisy na památníku, ale žádný další informace tam nebyly. Po chvíli se z "lesa" vynořila skupina lidí (společně s Ájou :( ) a dozvěděli sme se, že sme přišli pozdě a máme jít jenom na vyhlášení na Střeleckej ostrov. Smůla, co se dá dělat...
10. Střelečák
Cesta na Střelečák byla už docela dost únavná. Tam jsme jenom dostali napít zkaženého elixíru mládí (stará dobrá zelená) a každý dostal nefunkční exemplář šému. Z přinesených surovin (hlína, žvejkačka, tráva-z trávníku, bublifuku, vody) sme vytvořili nový elixír mládí, který byl následně vylit k pařezu :).
Ačkoli sme vůbec neběhali (jen chodili), tak sem jednalo o překvapivě (alespoň pro mě) náročnou akci, když sem přišel domu, tak sem byl uplně mrtvej. Ale vzdávám tímto holt organizátorům. Bylo to zábavný, jen bych to víc rozstrkal po Praze.