Bagda chata
Naše blondýna nezklamala a tak se do podzimních Orliček jelo jako už tradičně...
Vzhledem k kvalitní organizaci se stalo, že i přes velkou rezervu sme se dostali na chatu asi hodinu před tim, než dorazila Bagda s klíčema. Takže sme museli spustit hudební produkci tria Spiďák, Lopatička, já ještě před chatou. Asi sme hráli moc potichu, protože nás nepřišel nikdo seřvat. Protože ostatní přijeli poměrně pozdě, šlo se spát docela brzo.
V sobotu sme si s Dančou přivstali a vyrazili na Králičák. Byla to moc pěkná projížďka. Na Králičáku sme si mysleli, že už máme to nejhorší za sebou (když odešli maníci, co se snažili sbalit Danču a řikali, že jí asi moc nemiluju). Tak sme vyrazili na protější hřeben, kde prej to mělo bejt sjízdnější. Cestou do sedla sme slyšeli od chodců různý vtipný poznámky, jako: "Neni škoda těch kol?" "Neblbněte, dáte si na držku!" "Vy ste blázni!" Zajímavý je, že sme na tý cestě trailem dolů žádný další cyklisty nepotkali. Pak sme teda vynesli kola na další hřeben a kupodivu to tam bylo sjízdný úplně stejně jako na Králičáku, tzn. skoro vůbec. Nechtělo se nám ale nosit, tak sme to nějak projeli. Pak sem zjistil že mám v hajzlu vidli a závěrečnej sjezd z hřebene dolů sem jel krokem.
Druhá skupina měla jinou trasu, s koeficientem náročnosti asi 5 (tzn. co 5 km, to hospoda).
Večer sme se potkali na chatě a trochu zapařili. Asi půlka lidí byla tak unavená čerstvym vzduchem, že během chvíle odpadla a tak sme to docela brzo ukončili.
V neděli sme už jenom tradičně vyrazili na dříví, uklidili, došli na oběd a hurá dom.
Galerie
Komentáře: 4 | ||||